Sobota odpoledne
Sobota odpoledne
Po krátkém odpočinku, kdy většina dětí usnula, jsme nasadili holinky, vzali si pláštěnky a šli jsme zkusit jejich nepromokavost. Déšť pomalinku ustával a za půl hoďky bylo po dešti. Šli jsme se podívat k lesu a podívat se po okolí z druhé strany Olešnice, než jsme byli dopoledne. Cestou jsme kousek od nás potkali dvě srnečky a děti objevily na lístečkách kapky vody, které vypadaly jako drahokamy. Hned zapojily svoji fantazii a vymýšlely, kde se tam vzaly (poztrácela je Sněhurka, zapomněl je tam skřítek Škodík, který je před tím ukradl apod.). Na konci louky jsme za stromy viděli dřevěnou chaloupku, kterou chtěly děti obhlédnout a zjistit, jestli tam není třeba ta stále se neobjevující Sněhurka. S Petrou jsme řekly, že můžou dětičky běžet napřed k těm stomům a jestlipak vědí, jak se těm stromům s bílou kúrou říká. Odpovědi: No to jsou nemocné stromy, proto jsou bílé, ty za chvilku umřou. Po první nápovědě – B.... Jó, to jsou bělouši. Další nápověda – Bří.. Jasně, to jsou přeci břípy :-) :-) :-) A takových perliček my tu máme :-) :-) Při hrách před chatou viděly děti na kopci něco bílého, takže to je prý ta Sněhurka, začaly ji mávat a z řad dětí se ozvalo: No, to se mnou zaklep, ona nám snad mává zpátky!! :-) :-) Ještě jsme si zahráli venku několik trpasličích her a pak jsme se šli před večeří „odbahnit“ a konečně přečíst ty očekávané pohledy, které prý „Pošlal posťák, ale přinešla je Šnehurka“ :-) :-) Po večeři (zapečené tousty) se dětičky sprchovaly a teď po vyprávění pohádek zaléhají do postýlek. Teda jak kdo: dětičky které po obědě neusnuly, už mají zhasnuto a opravdu už skoro spí. Ostatní děti slyším ještě z koupelny společně s ohromným smíchem, který podle mého nemá zatím nic společného s únavou :-) Tam bude asi to vyprávění pohádek trochu delší :-) Teď je venku jasno, nádherně čistá obloha :-( Tak snad nám bude počasí trochu přát a bude už tak konečně i přes den.
Dětičky jsou moc hodné a v pořádku. Tak se o ně nebojte a přeji i Vám krásnou klidnou dobrou noc. Mějte se Radka